Přes patu nebo přes špičku?

Zda je výhodnější dopadat spíše na patu, přednoží či střední část chodidla, to je věčný spor trenérů i biomechaniků. Oba typy došlapu se zásadně liší v silách, které působí na tělo, oba ovšem mají své pro i proti. Jisté tak je v podstatě jen jedno: Pokud na běh obujete minimalistické boty, musíte se s dopadem na patu definitivně rozloučit.

Po miliony let běhali lidé naboso. Nemáme sice žádné důkazy o tom, že přitom dopadali na přední část chodidla, lze to ale předpokládat. Také dopad na střed chodidla byl pravděpodobně mnohem častější než dnes. Oba tyto typy došlapu přitom výrazně snižují síly působící při dopadu, což podle mnohých odborníků může vést ke snížení počtu zdravotních komplikací. Vědecké důkazy pro toto tvrzení bohužel neexistují, zkušenosti ale naznačují, že došlap na špičku či přední část chodidla snižuje výskyt některých zranění způsobených opakovanou zátěží, zejména pak únavových zlomenin, plantární fasciitidy a „běžeckého kolene“.

Na patu znamená pohodlně

Podle výzkumů H. Hagesawy (2009) dopadá asi 75 % běžců volících klasickou obuv při běhu na paty. Přesné důvody nejsou známy, pravděpodobně v tom však budou hrát největší roli ty následující:

1. Je to komfortní

Při běhu naboso představuje dopad na patu poměrně silný náraz. Většina klasických běžeckých bot je ovšem opatřena velkou, pohodlnou a odpruženou patou, která tlumí náraz a distribuuje dopadové síly na větší plochu. Průměrná bota s odpružením zmírní přitom nejenom dopadovou sílu asi o 10 %, ale navíc její působení zpomalí tím, že je rozloží do delšího časového úseku.

2. Nahrává tomu sklon boty

Mezipodešev boty, která zajišťuje tlumení, má rozdílnou tloušťku pod špičkou a patou – může se lišit až dvojnásobně, takže chodidlo uvnitř má nezanedbatelný sklon. Díky tomu je dopad na patu přirozený, zatímco došlap na špičku je o poznání obtížnější (větší hmota pod patou při něm zkrátka překáží).

3. Pocit stability

Běžecké boty jsou navrženy tak, aby při dopadu bránily jakýmkoliv pohybům nohy do stran. Díky tomu se běžci při dopadu na patu cítí stabilně, zatímco při běhu naboso se stabilita výrazně zvýší při dopadu na přední část nohy.

Je na dopadu na patu něco špatného?

V zásadě ne. Spousta lidí tak běhá a přitom je zranění netrápí. Nicméně řada běžců v klasické obuvi je zraněními způsobenými opakovanou zátěží při došlapu postihována pravidelně (dle různých studií se každoročně zraní 30-75 % běžců), přičemž většina jejich problémů postihuje chodidla a spodní část dolních končetin. Žádná studie sice zatím spolehlivě neprokázala, že dopad na patu riziko zranění zvyšuje, řada odborníků se však k této hypotéze přiklání.

Pokud jste tedy typickým „patařem“, má smysl se přeučovat na jiný typ došlapu? V tom také nemají odborníci úplně jasno. Nemáte-li žádné potíže a vyhovuje vám to, pak k tomu rozhodně není důvod. V opačném případě o tom můžete zapřemýšlet.

Velmi efektivní způsob, jak se naučit běhat přes špičku či střed chodidla, přitom představuje běh naboso či v minimalistické obuvi – ať už výhradně, nebo jako doplněk stávajícího tréninku. Podle výzkumů totiž právě na přednoží dopadají jak přírodní národy, jejichž příslušníci běhali od dětství naboso či v různých sandálech bez odpružení, tak dlouholetí vyznavači „bosoběhu“. Minimalistická obuv má však i řadu dalších výhod.

Výhody běhu v minimalistických botách

Posiluje svaly chodidla, speciálně pak těch, které udržují klenbu nohy. Platí přitom, že silné chodidlo je zdravé chodidlo – posílení svalů vede ke zmírnění pronace a snižuje pravděpodobnost propadu klenby.

Pravděpodobně vede k nižší spotřebě energie, protože lépe využívá přirozenou schopnost svalů a vazů absorbovat dopadovou energii a využít ji k následnému odrazu. Minimalistická obuv je navíc výrazně lehčí. Podle vědeckých studií (Divert et al., 2005; Squadrone and Gallozzi, 2009) spotřebovávají bosí běžci v průměru o 5 % méně energie než ti obutí.

Bosý běh je prostě krásný!

Nevýhody „bosoběhu“

Tenká podešev minimalistických bot způsobuje značné nepohodlí při běhu přes kameny a jiné ostré objekty. V chladných měsících roku se také výrazně snižuje tepelný komfort.

Pokud jste typický „patař“, vyžaduje přechod na minimalistickou obuv velkou trpělivost. Musíte se totiž naučit běhat přes špičku či střed chodidla a přitom také posílit svaly chodidla a lýtek, jejichž kondice bude pravděpodobně nedostatečná. Pokud nebudete dodržovat zásady postupného zvyšování zátěže, hrozí vám vysoké riziko poranění a rozvoje zánětlivých onemocnění achilovek.

Každopádně platí, že při běhu v minimalistické obuvi dochází k jinému rozložení dopadových sil a také k odlišnému zatěžování různých svalových skupin, a proto při neopatrném přechodu na minimalismus hrozí spíše než úleva výskyt zdravotních problémů. Než se tedy rozhodnete dát odpružení sbohem, je vhodné navštívit fyzioterapeuta a konzultovat s ním, zda je pro vás minimalistická obuv vhodná. Důležité je také dodržovat zásady postupného zvyšování zátěže (více v rámečku).