S dětmi na běžkách: radost je na prvním místě

Prvořadým úkolem jakékoliv pohybové činnosti u dětí je, aby měly z pohybu radost. V kolektivních sportech to není problém, protože je děti berou jako hru. V těch individuálních, jako je třeba běh na lyžích, to je složitější a záleží na instruktorovi, jak k výuce přistoupí.

 Radost ze sportu by měla přicházet s tím, jak dítě prožívá různé všestranné aktivity. Děti se mohou vyvíjet přes sport a při něm si uvědomovat svoje hranice i možnosti. Obdobně to je při vedení výcviku na běžeckých lyžích. Za všech okolností je třeba brát běžecké lyže jako dopravní prostředek, jak při turistice, tak při obyčejné dětské hře.

Proč s dětmi na běžky?

To, že je běh na lyžích lokomoční silově vytrvalostní disciplína, která rovnoměrně zatěžuje funkční a dýchací aparát lyžaře a zároveň téměř všechny svalové skupiny, budeme dětem stěží vysvětlovat. Stěží pochopí, že kvůli tomu je budeme honit po lyžařských tratích. Běh na lyžích na vrcholové úrovni je náročný, ale není důvodu, proč by se všechny děti měly hned vrhnout na běh na lyžích s nejvyššími výkonnostními úmysly. Vždyť umět běhat na lyžích správnou technikou, která vyžaduje minimální úsilí a skoro vůbec neopotřebovává pohybový aparát, to by mohl být jeden ze stěžejních důvodů, proč děti učit běhat na lyžích.

Kdy začít?

Běh na lyžích, především klasická technika, je pohyb, vycházející z přirozené lidské lokomoce: z chůze. Proto můžeme začít s výcvikem již v dětském věku, aniž bychom hledali problémy v technice. Vedle chůze na lyžích ale musí lyžař zvládat i regulaci rychlosti jízdy, brzdění a zastavování, různé způsoby výstupů do svahu, změn směru jízdy i techniky sjíždění. Se zvyšujícími se nároky pak přicházejí i jednotlivé běžecké způsoby.

U malých dětí by mělo jít zpočátku o seznámení s lyžemi a zimním prostředím. Zima, vítr či sněžení ztěžují jakýkoliv pohyb, ale čím dříve si na to člověk zvykne, tím lépe. Dítě není možné ze začátku příliš dlouho zatěžovat – pokud ztrácí koncentraci, je již pokračování bezpředmětné.

Jak děti motivovat?

Výcvik v dětském věku by měl děti bavit. Pro nejmladší kategorii je nejvhodnější herní metoda. Dítě musí mít za všech okolností dojem, že si hraje, ne že se něco učí. Znakem hry je fantazijní nebo dobrodružní charakter. Při hře nemusí jít o prvenství, nemusí to být soutěž, jen je zde pozornost dítěte dramatičností hry odvedena od výcvikového záměru.

Téměř všechny hry, vymyšlené a odzkoušené v tělocvičně nebo na hřišti, se dají aplikovat i na běžeckých lyžích. Pokud děti samy ve svém vlastním prostředí vyvíjejí fyzické aktivity, měli bychom je podporovat a ukázat jim, že si toho vážíme. V takovém případě bychom se měli držet v pozadí a nepřerušovat je. Právě aktivity z vlastní iniciativy jsou velmi důležité pro rozvoj kreativity, sebedůvěry a smyslu pro zodpovědnost. A my bychom se měli z dětských aktivit poučit a využívat je.

V jakém terénu s dětmi začít?

Hru na běžeckých lyžích je třeba koncipovat tak, aby bylo co nejvíce hráčů stále v pohybu. Aby hra splnila svůj účel, tak je vhodné využít různých terénních nerovností a členění, aby to donutilo děti využívat celý obsah běžecké techniky. Příliš prudké a dlouhé kopce si raději odpustíme, ať si děti lyžování neznechutí. Na nějaký kopec však vyjít musí, neboť by pak nebyl žádný sjezd, který mají rádi nejen děti.

Techniku s dětmi nebudeme nacvičovat stereotypním drilem, ale necháme je s občasnými připomínkami určitých zásadních prvků techniky běhat, chodit, sjíždět, skákat a zatáčet. Pro správnou techniku běhu vycházíme z dobré rovnováhy, proto se jí musíme zpočátku více věnovat.

Měli bychom vytvářet úkoly tak, aby děti samy nacházely řešení. Jde o situačně zaměřený výcvik, kdy na zlepšování techniky působí sněhové podmínky, terén i samotné pohybové aktivity. Nejlepší je přirozený terén s různými změnami směru, boulemi, terénními nerovnostmi, tratě v lese, neupravená trať v hlubokém sněhu.

Instruktor postaví před děti konkrétní situaci, ale neukazuje, jak ji řešit – ale je to situace nebo terén, co jim to ukáží, a ony by měly řešení hledat pomocí mnoha vlastních pokusů. Je ale důležité určit správně míru obtížnosti, aby lyžař pohyb nakonec zvládl a měl další motivaci.

A co vybavení?

Určitě není třeba začínat výcvik na závodních lyžích, ale určitě na lehkých lyžích, umožňujících chůzi i následné klouzání. Délka lyží je maximálně do výšky postavy. Lyže by dítěti neměly v žádném případě v pohybu překážet a být na obtíž.

Nemusíme řešit, zda běžky na klasickou techniku nebo bruslení. Dětské univerzálky stačí. Začínat je dobré na klasických lyžích. Jejich mazání na odraz můžeme vyřešit šupinami nebo mohérovou srstí na skluznici. Převážná část her na lyžích by měla být především u nejmladší kategorie klasickou technikou, ale postupně je dobré zařazovat i bruslení.

Náměty na pestrý trénink

Rovnováha, jako základ Mírný svah s dojezdem do roviny. Příklady cvičení: dřepy, dřepy s výskokem, podjíždění překážky z holí, sbírání předmětů ze země za jízdy, házení předmětů za jízdy na cíl, přihrávky s míčkem ve dvojici, nadhazování a chytání míčku, zdvih jedné lyže nad překážkou, úkroky do stran, jízda po jedné lyži bez přerušení, jízda v holubičce
Využití pestrého terénu

 

Objíždění stromů, slalom, přeskakování překážky, sjíždění přes muldy a terénní nerovnosti, skok ze sněhového můstku.
Terénní překážky

 

Postavit trať, kde bude několik můstků za sebou, je vždy atraktivní. Děti milují tratě s mnoha skoky za sebou. Vždy se těší, zda přejedou všechny můstky bez pádu, případně, jak daleko skočí na posledním z nich. Skákání můžeme zkombinovat i se zrychleným přesunem zpět na začátek skokanské tratě.
Zvládání větších rychlostí

 

I skoky na lyžích motivují děti jezdit větší rychlostí. Aby skočily dál než ostatní, musí najíždět stále větší rychlostí. Proto mají motivaci se zlepšovat i v technice sjíždění.

 

Hra s rychlostí

 

Hru s vlastní rychlostí můžeme využít v honičkách po rovině. Úkolem je dostihnout lyžaře před sebou ve dvojici nebo při jízdě ve skupině. Pronásledování můžeme používat v jakémkoli terénu. Je ale dobré využívat tratí, které umožňují i velkou rychlost.
Ski–cross na běžkách

 

Ski-crossové tratě jsou právě teď v módě a děti je mají rády. Obsahují muldy, skoky, změny směru. Na stejné trati soutěží dvojice, trojice i čtveřice. Není třeba už děti motivovat, aby jely co nejrychleji. V některých případech je lepší vyhledat terén mírnější, aby jediné, na co trénující myslí, nebylo zpomalení.
Kolektivní hry na běžkách Stačí jen dobře upravená louka nebo lyžařský stadión a je připraveno hřiště pro kopanou na lyžích, florbal na lyžích či modifikace házené na lyžích. Nakonec i obyčejná vybíjená na lyžích motivuje děti k tomu, aby se rychle na lyžích pohybovaly.

 

Kdy na závody?

Přesto, že oficiálně závodí děti jako nejmladší žactvo 9 – 10 let, tak někteří organizátoři umožňují závodit i mladším kategoriím. Pokud jsou děti dobře připraveny a chtějí, tak i těm nejmenším kolem šesti let těch 300 metrů neublíží. Dítě ale musí chtít, ne jenom jeho ambiciózní rodič.

Text: Tomáš Gnad | Foto: Shutterstock