Pokud to běžci myslí s tréninkem trochu vážně, je nezbytné vést si tréninkový deník. Evidence tréninků dává celému snažení řád, smysl a nabízí i zpětnou vazbu, když se v závodech daří nebo naopak nedaří.

Trendem posledních let je pak běhat s „chytrými“ hodinkami nebo telefony, které veškeré potřebné údaje ukládají v podstatě sami. Někdo se pak vyžívá v sledování svých tréninků – sleduje, jak běhal před měsícem nebo před rokem, a těší ho rostoucí součet odběhaných kilometrů. Jiné to ale neláká.

„Garmin uchovává historii mých tréninků, ale stejně v nich nijak zpětně nebrouzdám,“ řekl například špičkový vytrvalec Vít Pavlišta, který už posbíral nespočet českých titulů od deseti kilometrů po maraton.

Někteří z těch, kteří dnes už mají evidenci tréninků z nejrůznějších chytrých“ zařízení, si ale dříve vše poctivě zapisovali. „Teď už na to nemám čas. Dřív jsem si tréninkový deník vedl, ale ani mě to moc nebavilo. Teď mám místo toho garmin connect a stravu a tam mě to baví sledovat. I to, jak běhají ostatní,“ uvedl několikanásobný mistr republiky v maratonu Petr Pechek a dodal: „Myslím si, že to tréninkový deník v pohodě nahradí.“

Odpoví, proč se ti nedaří

Všechna ta data, čísla a údaje bývají důležité nejen pro samotné běžce, ale snad ještě více pro jejich trenéry. Moderní doba umožňuje, aby trenér a jeho svěřenec byli vzdáleni třeba i stovky kilometrů, a přesto lze sledovat, kdy byl běžec na tréninku, kolik uběhl, jak rychle, v jakém tempu a další údaje, které mu dají celkem přesnou představu, jak na tom je. Napoví, na co se v tréninku zaměřit. Vytrvalost, rychlost nebo třeba tempové schopnosti? Nedostatky ve všech těchto oblastech tréninkový deník bezpečně odhalí.

Tréninkový deník pak může běžci potvrdit nebo vyvrátit pocit, že „mu to dneska nějak neběželo“. Stává se totiž, že i s pocitem pod psa zaběhl na své tréninkové trase čas lepší než obvykle. Jindy ale naopak skutečně zjistí, že to nebylo tak rychlé, a může vysledovat, co udělal jinak než před minulým, rychlejším, tréninkem.

Tréninkový deník tu tedy není od toho, aby sis po jednom tréninku prohlédl údaje o tempu a tepovce a pak na to zapomněl. Na to ti bohatí stačí aplikace tvého sporttesteru. Spíše než každý jeden běh ti umožní sledovat důležitější věc – totiž to, jak se tvůj trénink vyvíjí v průběhu týdnů či měsíců. A když se pak na závodech nedaří, jak by mělo, můžeš zpětně analyzovat, co bylo v tréninku jinak ve srovnání s roky, kdy ti vše vycházelo. Ohlédnout se a zjistit, co fungovalo a co ne, tak mohou nejen eliťáci, ale i rekreační běžci.

Deník jako motivace

Tréninkový deník některým běžcům slouží i jako motivace k dosažení předem stanovených cílů. A když si ho přestanou psát, přestávají i běhat. Řeknou si, že běhat půjdou zítra a další den použijí tu samou výmluvu. Třeba týden pak nevyběhnou, ale protože si tréninky už neevidují, tak si to třeba ani neuvědomují.

„Když jsem si přestal psát deník, přestal jsem běhat,“ přiznává i Miloš Škorpil, o kterém by málokdo řekl, že někdy neběhal.

Funguje to i naopak – tréninkový deník některým běžcům pomáhá, aby kilometráž nezvyšovali příliš rychle, pravidlo deseti procent zkrátka není radno obcházet. A když se člověk už cítí unavený, může se podívat, jestli nebyl trénink poslední dobou až příliš náročný.

Aplikace, Excel, nebo papír?

Ačkoliv většina běžců už dnes využívá nejrůznější aplikace nebo alespoň Excel, stále existují běžci, kteří nedají dopustit na tužku a papír. Někteří si píší záznamy do kalendáře. „Není špatný si jednou za čas prolistovat starší deníky a podívat se, jak jste pokročili, v jaký fázi přípravy jste byli před lety a podobně,“ uvedl například pod anketou na facebooku RUN magazine teamu Michal Pidanič.

A třeba cyklista a běžec Tomáš Mařík dokonce má svůj systém kombinující oba přístupy – zaznamenává si veškeré aktivity na Stravu a jednou za týden si všechny údaje přepíše na papír. „To abych viděl, kolik mam hodin a jak vycházejí mezocykly,“ vysvětlil.

Co si do něj zaznamenat?

• Čas, vzdálenost a pocit – to je naprostý základ tréninkového deníku.
• Ten může v tréninkovém deníku doplnit nespočet dalších údajů jako třeba tempo, tepová frekvence, převýšení počasí a podobně.
• O něco elegantnější možnost je pak pořídit si tréninkový deník, kde už jsou jednotlivé kolonky nadepsané a jen vyplňovat. Sčítat kilometry ale musí člověk ručně a vyhledávat zpětně jakýkoliv trénink je podstatně složitější než na počítači.

Stejně jako jsou běžci, kteří na svůj tréninkový deník nedají dopustit, jsou i jiní, kteří na evidenci tréninků tak moc nejsou. Ale chystají se to změnit. „Mám plán a už jsem několikrát zkoušel vést i deník. Ale nějak to pak vždycky nedotáhnu,“ přiznal se na facebooku Josef Procházka. „Ale hlídá mě Garmin,“ dodal.

Jak to mají čtenáři?

Do facebookové ankety na stránkách RUN magazine team se zařadila řada čtenářů a výsledky byly celkem překvapivé.

• Počet těch, kteří si tréninkový deník vedou, a těch, co nikoliv, byl shodný: jedenatřicet.
• Nejvíce osob, a to sedmašedesát, uvedlo, že mají vše na stravě a conectu. Najdou tam statistiky, rozbory a vše potřebné. „Mám aplikaci Garmin. Dělá vše za mě,“ napsal například Jiří Košťál.
• Sedm osob přiznalo, že si deník vedlo dříve, ale nyní už ne.
• Dvě naopak zatím tréninkový deník nemají, ale plánují si ho zavést.

Text: Petr Kučera | Foto: Shutterstock