Tolik emocí koncentrovaných do jednoho místa! Tolik bolesti! Tolik euforie! Havajský Ironman v sobotu 12. října opět ukázal, jak výjimečnou sportovní událostí je. A že dalece překračuje hranice triatlonového světa. I když veřejnost bude oslavovat německé vítěze Jana Frodena a Anne Haugovou, tenhle závod nepatřil jen jim, ale 2500 dalších účastníků a také jejich rodinám.
Rána z děla v 6:25 ráno vše odstartovala a první triatlonisté už bojují.
Tisíce dalších, kteří se dokázali do Kony kvalifikovat, kráčí koridorem ke startu. Někteří tiše a soustředěně. Jiní jsou vysmátí. Jeden ze závodníků objímá a líbá své dvě dcery, jako kdyby právě odcházel do války. A tak trochu odchází. Bude prožívat několikahodinový souboj s tratí, horkem, větrem a bolestí.
První závodníci jdou z vody po 47 minutách. Během pár vteřin nasazují helmy a odjíždějí na kole. Není ani půl osmé, ale už se začíná dělat vedro. Trať v Koně je obsypaná fanoušky jako při dojezdu Tour de France, kteří fandí každému, kdo zrovna projíždí kolem. Když se ale blíží Němec, decibely se zvyšují. Je vidět, jak početnou výpravu tu mají a že hned tři muži a jedna žena se řadí mezi velké favority závodu.
Po černé dálnici lávovými poli
Po chvíli začínají vybíhat z vody také první závodníci Age Groups a odjíždějí na 180kilometrovou cyklistickou část – do Hawi a zpět. Po černé rozpálené dálnici, podél pobřeží, napříč lávovými poli a jen občas kolem zeleně. Prakticky neustále rovně, jen s mírnými zatáčkami. A proti větru, který odčerpává triatlonistům z těla energii.
Na čele strojově pracuje Němec Jan Frodeno. Američan Tim O’Donnell a Brit Alistair Brownlee, dvojnásobný olympijský vítěz.
V závodě žen je ve vedení Britka Lucy Charles-Barclayová. Švýcarka Daniela Ryfová, která vyhrála poslední čtyři ročníky, jede daleko za ní.
V malebném, barevném Hawi, které ovládá naprosto pohodová atmosféra, se závodníci otáčejí a míří zpět. Opět bojují s větrem a s horkem. Nejodolnější mu je Jan Frodeno, který se dostává do úniku.
Závodníci Age Groups se začínají trápit, do Kony jich čím dál víc přijíždí s hlavou sklopenou a bolestí v obličeji. Není se co divit: nad silnicí se vlní dusný horký vzduch, ve kterém se špatně i dýchá, natožpak jede na kole.
V Koně se fandí. Na pobřeží, kde ještě včera byla klidná ulice, vyrostl triatlonový stadion s velkou projekční plochou. Fandí tu místní, doprovod závodníků i lidé, kteří přijeli jen fandit. Jsou jich tu tisíce.
Sundat tretry, nasadit běžecké boty a jde se na maraton. Pokud na kole trápilo závodníky vedro, teď je čeká peklo. Blíží se poledne. Dálnice, po které běží na sever z města, je tak rozpálená, že se o ni dá jen těžko opřít rukou. Triatlonisté běží až k Energy Labu, což je výzkumné centrum oceánů a hospodářství. Tam se otočí a stejnou cestou běží zpět.
Německá dominance pokračuje
V závodě mužů si připisuje suverénní triumf Jan Frodeno, který navzdory silnému větru a horku vylepšuje traťový rekord na neskutečných 7:51:12! Připsal si tak své třetí vítězství po triumfech v letech 2015 a 2016. A zároveň prodloužil německou nadvládu, která trvá už šest let.
Pro zajímavost: závěrečný maraton zvládl v čase 2:42:43, tedy v průměrném tempu 3:49 min/km! Neskutečné! Druhý je Američan Tim O’Donnell, třetí další Němec Sebastian Kienle.
Německou nadvládu potvrzuje v závodě žen Anne Haugová, která dokázala 15 kilometrů před cílem předběhnout do té doby vedoucí Lucy Charles-Barclayovou. Ta končí třetí rok v řadě na druhém místě.
Nejrychlejším Čechem byl Pavel Petrásek, který dokončil v čase 9:10:43 a skončil 102. celkově a 8. ve své věkové kategorii. Na ještě větší úspěch dosáhla Jana Richtrová. Češka žijící v USA finišovala za 9:55:45, čímž si připsala 40. místo celkově a hlavně se stala mistryní světa ve věkové kategorii F35-39!
Elitní závodníci jsou v cíli, ale tím tenhle závod nekončí. Na maratonský běh se vydávají další a další. Na západ slunce se jedeme podívat k oceánu na Energy Lab. Někteří už tu sotva jdou, ale bojují. Ke všem bolestem a nástrahám Havaje teď čelí ještě obrovské únavě a tmě. „Nemůžu běžet, ale můžu se smát,“ povídá jedna ze závodnic.
Ale je spíše výjimkou. Ostatní mají ve tvářích bolest. Jejich záda jsou už shrbená, elegantní běžecký postoj je ten tam. Na občerstvovacích stanicích mají k dispozici led, vodu, colu, energetické drinky, banány, pomeranče… Pořadatelé se usmívají a závodníky povzbuzují, ti už ale v některých případě jen němě hledí do nočního prázdna. Až se člověk i jako vytrvalec musí ptát, jestli taková míra únavy za to stojí?
You are Ironman!
Odpověď ale dostáváme vzápětí v Koně. Na finišující závodníky se tu vztahuje přímá úměra: čím víc bolesti na trati prožily a čím delší dobu na ní strávili, tím je jejich euforie větší! Objímají se s příbuznými, řvou do nebe, zatínají pěsti. Brečí. Smějí se. Bez ohledu na výsledný čas či dosažené pořadí. Do toho jim i po půlnoci fandí stovky lidí, kteří je odměňují potleskem a v cílové rovince si s nimi plácají. Něco takového na jiném závodě nezažijete!
Některé ze závodníků musejí podpírat a odvádět pořadatelé, jinak by zpoza cílové brány sami neodešli. Další procházejí do zázemí ve zhruba stejném tempu, v jakém doběhli. „You are Ironman!“ křičí moderátor na jednotlivé závodníky, kteří probíhají cílovou branou. Jedná se o narážku na zakladatele závodu Johna Collinse, který řekl, že nejlepším vytrvalcem planety není ani běžec, ani cyklista, ani plavec. Nejlepším je ten, kdo zvládne všechny tři disciplíny hned za sebou. Ten si může říkat Ironman.
„I love you!“ říká jedna starší paní, která právě prošla cílovou branou a hned za ní objala s pláčem svého manžela. Určitě jsou oba důchodci a mohli by vysedávat někde na zápraží, ale tam by nic takového nezažili. Do cílového prostoru přicházejí Jan Frodeno s Anne Haugovou a další elitní závodníci, aby osobně pogratulovali posledním závodníkům, kteří dobíhají do cíle. Na trati strávili 17 hodin.
Jejich příběh si nikdo nebude pamatovat. Jen oni sami a jejich nejbližší vědí, kolik peněz, času a bolesti vložili do toho, aby jednou mohli proběhnout cílovou branou havajského Ironmana. A stovky diváků podél cílové rovinky a v cíli jim za to tleskají stejně, jako kdyby celý závod vyhráli. A oni vlastně vyhráli.
Heslo, které se zrodilo na Ironmanovi už v roce 1982 totiž říká: „Dokončit znamená zvítězit!“
PROJEKT HAVAJ
První epizoda | Druhá epizoda | Třetí epizoda | Čtvrtá epizoda
