Je to sice trochu z nouze ctnost, ale když se při podzimní či zimní inverzi nedá ve městě pořádně dýchat, nezbude vám než trénovat ve fitcentru. Smog ani kluzká ledovka vám tam nehrozí. Technická úroveň běžeckých trenažérů je sice různá, ale přesto většina nabízí celkem přijatelnou možnost, jak si zaběhat a přitom zbytečně nehazardovat se zdravím. Jen si hlídejte pitný režim – ve fitcentrech je v tomto ročním období mnohem tepleji než venku.
Na trenažérech zachovávejte stejná pravidla jako při běhu venku. V praxi to znamená:
• prvních 10 minut si nastavte nižší rychlost pásu
• postupně přidávejte až na své standardní tempo
• posledních 5–10 minut postupně zvolňujte
Bonus: Osobní trenér
Když už vás okolnosti zahnaly na běžecký pás, využijte toho. Při běhání na pásu se nejlépe naučíte běžet danou rychlostí. Máte-li tedy problém při odhadování tempa, není lepší tréninkový prostředek k jeho odhadnutí než běžecký pás.
Kromě toho se naučíte, dáte-li si na tom záležet, i správnému běžeckému stylu. V přírodě nebo po ulici můžete běhat s horní polovinou těla ve vodorovné ose, nebo dokonce mírně zakloněni, a jako by se nic nedělo. Při běhu ve fitcentru brzy zjistíte, že vám pás jako přísný trenér podráží nohy. Plynulý pohyb pásu dopředu vyžaduje mírné předklonění, a pak vám naopak nohy běží samy.
Vzdušný útok
Vašimi plícemi, pokud jste v klidu, projde 6 až 10 litrů za minutu. Při zvýšené fyzické námaze, kterou pro vás představuje běh, profiltrují desetkrát až patnáctkrát větší objem (60–150 litrů). Za normálních okolností vám to svědčí. Běda ale, pokud je vzduch znečištěný – pak se místo toho, abyste pomáhali svému zdraví, pomalu, ale jistě přiotravujete.
Doporučení Run: Bedlivě sledujte údaje o rozptylových podmínkách a kvalitě ovzduší. Pokud se ve vaší lokalitě výrazně zhorší, svůj trénink odložte na lepší časy. Nebo vyrazte do čistších končin. Aktuální data najdete na internetové stránce
Českého hydrometeorologického ústavu
Co vám hrozí
Meteorologové sledují výskyt následujících škodlivých látek:
Oxidu siřičitého (SO2)
Je toxický a vážně poškozují zdraví. Společně s prachovými částicemi a přízemním ozonem vytváří smog.
Prachových částic (směs nebezpečných organických a anorganických látek, především zplodin spalování)
Jsou karcinogenní.
Ozonu (O3)
Jeho vysoké koncentrace poškozují plíce.
Oxidu dusičitého (NO2)
Snižuje odolnost organismu proti virózám, bronchitidě a zápalu plic.
Oxidu uhelnatého (CO)
Zpomaluje reflexy, snižuje hladinu kyslíku v těle a vyvolává bolesti hlavy.
Uhlovodíků (CxHy)
Některé z nich mohou vyvolat rakovinu (např. benzen C6H6), řada dalších způsobuje malátnost, dráždí očí a nutí ke kašli.
Olova (Pb)
Je vysoce toxické, především si na něj musejí dát pozor těhotné ženy.
Kde si dát pozor? Jak kdy…
Obecně platí, že vzduch ve městech je horší než v přírodě. Správně položená otázka by však měla znít: Kdy mám být na pozoru? Nejspíš víte, že obdobím zvýšeného rizika jsou podzimní a zimní inverze. Při nich dochází za vysokého tlaku vzduchu k plošné koncentraci škodlivin u země. Zvýšená zátěž se zjišťuje až do několika desítek kilometrů od velkých měst, zatímco na horách bývá vzduch čistý. Méně se už ví, že při letních vedrech, která jsme zažili loni, mnohonásobně roste nebezpečí koncentrace škodlivého ozonu – a to především právě na horách. Některé dny tak byl zdravější běh třeba i v samém centru Prahy než například na Churáňově.