Místo vysedávání v hospodě si chodíme zaběhat
Mraky nad Juliskou trhal první říjnový den docela silný vichr. Pořádně provětrával i všechna zákoutí atletických sektorů a jakoby symbolicky vítal dvacetiletého Jakuba Holušu do nové sportovní i životní etapy. Schovali jsme se před větrem na krytou lavičku u tréninkového hřiště a nejtalentovanější český běžec posledních let mohl po dopolední tréninkové fázi v klidu přemítat o první sezoně ve velké atletice, splnění olympijského snu, podepsané petici proti porušování lidských práv v Číně i sportovní budoucnosti.
Jak jste se vůbec dostal k běhání?
Byl jsem asi docela hyperaktivní dítě, pořád v pohybu. Hrál jsem fotbal a zkoušel orientační běh. V deseti mě rodiče poslali do sportovní školy v Opavě, která se specializuje na atletiku. Od páté do sedmé třídy jsem si vyzkoušel všechny žákovské disciplíny a od osmičky bylo jasné, že mám největší perspektivu v běhu.Více >>